Některé kapely posloucháte roky, než je konečně uvidíte naživo. U Kissin’ Dynamite jsem to měla obráceně. Poprvé jsem je viděla až na Ostravě v plamenech v roce 2023. Relativně pozdě, když si vezmu, kolik toho už tehdy měli za sebou. Jenže někdy stačí jeden koncert, aby vám bylo jasné, že se s touhle kapelou chcete potkat znovu.

A tak jsem pak vyrazila do brněnského Sono Centra. Tam už jsem věděla, na koho jedu. Jejich energie mě v Ostravě dostala a chtěla jsem ji zažít znovu.

Hudebně mi Kissin’ Dynamite naprosto sedí. Chytlavé melodie, rychlé kytary, výrazný hlas a pořádná dávka rockové drzosti. K tomu skvělý vizuál a show, která k té muzice patří. Baví mě kapely, na kterých je vidět, že si pódium užívají. U těchhle Němců jsem přesně ten pocit měla.

A Hannes Braun byl obrovskou součástí toho, proč to celé fungovalo.

Pro mě se jeho hlas, vzhled a energie spojily s Kissin’ Dynamite dost pevně. Člověk si najde kapelu, která mu dělá radost, a tak nějak automaticky počítá s tím, že příště dostane další dávku stejného zážitku. Že bude ještě spousta příležitostí.

Pak přišla zpráva, že Hannes na pódiu končí.

Zasáhlo mě to víc, než bych čekala. Nemám za sebou dvě desetiletí koncertů ani vzpomínky na jejich začátky. Moje vlastní historie s touhle kapelou je docela krátká. O to víc mě mrzí, že sestava, která mě oslovila, už patří minulosti.

Třetího října odehrál Hannes v kolínském Palladiu svůj poslední koncert jako frontman Kissin’ Dynamite. A já teď přemýšlím, jaké bude vidět je příště.

Jeho rozhodnutí má samozřejmě důvod, který je potřeba respektovat. Hannes vysvětlil, že si na něm život na turné postupně vybíral příliš velkou zdravotní daň. Z publika vidíme energii, úsměvy a člověka, který působí, jako by se pro pódium narodil. Co ho stojí všechno kolem, už nevidíme. Nemám potřebu znát podrobnosti. Pokud došel k tomu, že takhle dál pokračovat nechce, je to v pořádku.

Trochu mě uklidňuje, že z Kissin’ Dynamite úplně neodchází. Zůstává autorem skladeb, producentem a dál se bude podílet na tom, kam kapela směřuje. Je v tom určitá naděje, že to, co mě na jejich muzice baví, bude pokračovat.

Jenže koncertní zážitek stojí také na člověku, který ty písničky zpívá. Na hlasu, který poznáte, na způsobu, jakým se pohybuje po pódiu a komunikuje s publikem. Tohle se s novým frontmanem přirozeně změní. Jak moc a jakým směrem, to si zatím netroufám odhadovat.

Jsem zvědavá. A mám obavy. Obojí zároveň.

Nechci si předem říkat, že už to nebude dobré. Jsem zvědavá, jaký bude Kissin’ Dynamite jejich další koncert tentokrát už s novým zpěvákem. Z Ostravy a Brna mi zůstávají vzpomínky na dva koncerty, které mě opravdu bavily. Jsem ráda, že jsem kapelu s Hannesem stihla zažít.

A až přijde další příležitost, budu chtít zjistit, jak to celé funguje dál.

-LeMa-